Sputnik, má láska

29. března 2011 v 23:32 | Myia |  Knihy

Rok: 1999
Autor: Murakami Haruki

Vypravěč příběhu v tomto románu je K (alespoň je tam tak označený). Je to mladý učitel na základní škole, který na první pohled není ničím moc výjimečný. Seznámí nás se svojí kamarádkou, Sumire, která je velice zajímavá dívka, toužící stát se spisovatelkou. Neexistuje pro ni jiná možnost. Je celkem uzavřená, zvláštní, ale on se do ní zamiluje a touží po ní. A Sumire se jednoho dne také zamiluje, ale do někoho jiného. Potká na svatbě své sestřenice o sedmnáct let starší okouzlucí ženu, se kterou se dá do řeči a ona, Miu, v ní dokázala vyvolat do té doby nepocítěné emoce. Zároveň jí nabídne práci. Sumire totiž skončila s vysokou školou, žila z peněz od svého otce a trávila čas jenom procházkami, sezením v kavárnách nebo psaním. Její nabídku po promluvě s K. přijme a stane se něčím jako její sekretářkou. Všechno plyne zdánlivě normálně, i když Sumire přestává psát a stavá se z ní celkem uhlazená osobnost. Najednou od ní K. přijde dopis o tom, že cestuje s Miu po Evropě. Možná je až osudné, že mu po delší době (když se Sumire nevrací plánovaně do Japonska) v noci zazvoní telefon a do něj mu Miu, se kterou se nikdy před ním neslyšel nebo neviděl, oznámí, že má přijet na jeden řecký ostrov, protože se něco stalo se Sumire. A vyskytne se nám tu záhada. Nevysvětlitelné zmizení Sumire, ze kterým je ale spousta dalších příběhů na pozadí, dva ukryté textové dokumenty a také záhadná minulost Miu.
"Úžasná, epochální láska. Je to tak, ne? Je to přesně tak."

Můj názor:

Knížka, která mi potvrdila Murakamiho talent, tak bych ji asi popsala v první řadě. Proč? Nemyslím si, že je zrovna pro všechny lidi na tohle světě, ale rozhodně má něco do sebe. Mám slabost pro hlubokomyslné úvahy, které nejsou jen prázdné zaplňování prostoru. Někam vedou a odhalují nám povahy postav. Možná by se dal Murakami označit až za geniálního spisovatele, když zdánlivě zmatený děj dokáže podat osvěžující lehkostí a hlavně tomu vnuknout život. A navíc mám slabost pro spisovatele, kteří sice rozbrazují lásku, ale zbytečně jí netlačí na první místo. Tady je láska k člověku zobrazená opravdu pěkným způsobem. Vůbec se nedivím, že byl Murakami nominovaný na Nobelovu cenu.

"To, čemu se říká pochopení, je vždycky jen velikánská masa nejrůznějších omylů."

Teď bych se chtěla zaměřit víc na postavy. Nejvíc jsem si oblíbila právě vypravěče příběhu, protože měl takové zajímavé nezávazné vztahy, s čímž já velice sympatizuju. Ale nejen to. Všeobecně se mi líbily jeho názory a hlavně způsob, jakým měl rád Sumire a popisoval její povahu. Sumire byla také hodně zajímavá, jak bylo dozajista účelem, a shodovala jsem se s některými jejími životními postoji. Hlavně se mi moc líbila její touha potom stát se spisovatelkou. Co se týče Miu, tak si myslím, že to musela být elegantní a krásná žena, ale nebyla úplná, což na ní bylo cítit. Důvod toho se dozví ten, kdo si knžíku přečte nebo už ji případně četl. Každopádně jsem zastoupení postav velice pochvalovala a v mnohých případech se do nich vžívala.

"Den za dnem přemýšlím a uvažuju, a na bezejmenném úzení, ležícím v prodloužení úvah, pak počnu svůj sen - slepé embryo, zvané porozumění, plující ve vesmírné, drtivé prodové vodě nepochopení."

Závěr bych chtěla věnovat doporučení. Tohle je velice neobvyklý styl psaní a myslím, že se oplatí přečíst. Murakami se nemusí zamlouvat všem, ale těm, co se zalíbí, utkví v paměti a budou ho počítat mezi své oblíbené spisovatele s vytříbeným stylem. Ráda bych dodala, že jsem si zase vybrala víc ukázek, které mne zaujaly. Takže potlesk Murakamimu a plus pro každého, kdo k jeho dílům zabloudí.

"Zavřel jsem oči, nastražil uši a myslel na pokolení Sputniků brázdících nebeský prostor a spojených se Zemí jen nepatrným poutem gravitace. Na osamělé shluky plechu, které se náhodně setkávají, míjejí a pak zase navěky opouštějí v temnotách volného kosmu. Beze slov, bez závazných slibů."

 


Komentáře

1 Ayra Kirosaku Ayra Kirosaku | Web | 31. března 2011 v 18:05 | Reagovat

páni táto kniha znie akoby mala fakt niečo do seba, ale nečudujem sa. Pretože Murakami je *už z toho mála čo som čítala po anglicky* autor , ktorý ma niečo do seba a ja ho v mnohých smeroch obdivujem aj keď som čítala málo, ale viem, že sa ku knihám od neho rozhodne dostať musím a chcem tak ako k tým od Chucka oo áno pretože proste toto sú autori , ktorých obdivujem. Od Chucka už som prečítala asi polovicu denníka a ten si môj obdiv vyslúžil práve cez to a tvoje recenzie a čo sa Murakamiho týka...ten ma zaujal už , keď som o ňom prvý krát čítala.
Čo sa Kurta týka viem, že by asi nebol moja krvná skupina, ale za to môže hlavne to, že som tak veľmi zaťažená na fantasy...keď sme pritom, že by som si dnes po prečítaní dvoch krátkych máng šla čítať? :D možno by to nebolo až tak odveci :D
a venovanie si zaslúžiš pretože ak ma niekto niekedy veľmi podporoval v písaní si to ty a som za to rada mimochodom pokiaľ mi príde inšpirácia rada veľmi rada čosi napíšem len to chce ako hovorím spojené dve veci čas a inšpiráciu , ale v blízkej dobe skúsim napísať viac jednorázoviek prípadne tanec s diablom :D ehmmm :D

2 Heliovka Heliovka | Web | 10. dubna 2011 v 0:43 | Reagovat

Nevím, jestli Tě překvapilo, že jsem se odhodlala napsat komentář, přestože víš, jak to se mnou a s Tvými články je. Myslím, že spíš ano, tak už můžu jen doufat, že to bylo překvapení příjemné... :)

Tvá recenze se mi líbí. Výhrady mám jen ke dvěma formulacím myšlenek, ale na to se mě budeš moci zeptat ve škole; jestli Tě to bude zajímat.

Chtěla jsem spíš napsat něco ke knížce. Docela mě totiž zaujala a dokonce už ji mám na novém seznamu všeho, co bych si v nejbližší době chtěla přečíst. Líbí se mi motiv lásky k dívce a chtěla bych se dozvědět, jak se Murakamimu podařilo ji popsat. Podle Tvých slov asi zajímavě, tak doufám, že "nekecáš" :) (To slovo se mi nelíbí, ale sem se nějak hodí...) I ukázky vypadají pěkně. Rozhodně se těším, až si konečně budeme moct popovídat o něčem, co jsme četly obě... :)

Mimochodem... máš fajn recenze, líbí se mi, jak dokážež to, co jsi četla, "rozpitvat". Klidně můžeš zmínit i to, co se ti zas tak nelíbilo... :D

3 Myia Myia | Web | 17. dubna 2011 v 13:30 | Reagovat

[2]: Jedno z nejpříjemnějších překvapení, jaké mohlo nastat, abych byla upřímná, protože si opravdu vážím toho, žes mi sem napsala komentář. Vím totiž, jak to máš s mými články, moc dobře, a také to z tvého pohledu alespoň tématicky chápu.

Motiv lásky k dívce... zpětně zjišťuji, že se mu to podařilo popsat tak přesným způsobem, že se mi z toho tají až dech. Neumím si úplně přesně vysvětlit, jak to muž dokázal, ale pro mě Murakami představuje velice empatického a psychologického autora, který má lidské chování prozkoumané skrz na skrz. Nebo zvládá vytvořit ten dojem :) V každém případě bude pěkné, až se nám naskytne příležitost zavést řeč na něco, co jsme četly obě. Docela ráda bych byla, kdyby se to dalo uskutečnit i při nějaké knížce od Dostojevského, tak snad si na něj najdu v nejbližší době také čas.

Já vím, já vím, ta moje neschopnost kritizovat. Možná je to tím, že mám autory, kterým nechci nic vytýkat, ani drobnosti, protože na mě celkově intenzivně zapůsobili a možná i nějakým způsobem ovlivnili můj náhled na svět.

Díky za pochvalu, od tebe si toho skutečně vážím, protože mi na tvém názoru záleží a také ocením nějaké tvoje připomínky, na které se tě plánuji zeptat ve škole :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama