Jatka č. 5 aneb Křížová výprava dětí

2. května 2011 v 21:19 | Myia |  Knihy

Rok: 1969
Autor: Kurt Vonnegut

Tato knžíka obsahuje tolik časových linií a spletitých vztahů, že ji prakticky nejde popsat. Vypraví ale především o životě Billyho Pilgrima, který měl zvláštní schopnost... cestloval v čase. Můžeme sledovat jeho pouť za druhé světové války, kde nebyl ani za pořádného vojáka, lepila se na něj samá smůla a nakonec upadl do německého zajetí. Napřed byl převážen z místa na místo, ale jeho zajatecká cesta skončila v Drážďanech. Patřil mezi tu hrstu šťastlivců, která přežila jejich vybombardování a vrátil se v pořádku do Ameriky, kde dokončil optickou školu a vzal si dceru jednoho významného optika, přestože ji ani pořádně nemiloval. Spolu měli dvě děti. Zároveň se Billymu stala zvláštní věc. Byl mimozemšťany unesen na planetu Tralfamador, kde byl vystavován v zoo a také se něco naučil o jejich životě. Tohle poznání později uvěřejnil do novin, jakmile byl zpět na své domovské planetě. Dalo by se o něm prakticky říct, že to byl žalostný muž, který si ovšem vydobil po drsné době strádání jisté místo smířením se životem.
"Tak to chodí."

Můj názor:

Psaním recenze na tuhle knížku jsem si pod sebou prakticky podřezala vlastní větev. Ale když pominu tu horní recenzi, o které mám stejně pocit, že se nedala napsat jinak, aby to bylo alespoň částěčně srozumitelné... tohle je podle mě jedna z nejzvláštnějších válečných knížek, jakou si můžete přečíst (ne, že bych četla všechny, ale jde si to dobře odvodit). Samozřejmě tam není jen válečná tématika, ale docela tam převládá a navíc je autentická, protože se Kurt Vonnegut inspiroval tím, co sám zažil. Zatím je to nejlepší věc, co jsem od něj četla. Nějak mi na jazyk nepřichází víc věcí, co bych o tomhle řekla, což se mi moc často nestává. Rozhodně to není knížka, kterou by si oblíbili všichni. Člověk by na ni měl napřed Kurta trochu poznat, to je můj osobní názor. Ale už jenom kvůli myšlenkám Tralfamadorů se to vyplatí číst a navíc zde autor krásně využívá surrealismu. Co více k tomu říct, Kurt mě touhle knížkou příjemně překvapil a zařadila se u mě značně vysoko.

"To je věru pozemšťanská otázka, pane Pilgrime. Proč zrovna vy? A proč my, když se to tak vezme? Proč vůbec něco? Prostě proto, že tento okamžik je. Viděl jste někdy brouky lapené v jantaru? A právě tak jsme my, pane Pilgrime, polapeni v jantaru tohoto okamžiku. Neexistuje žádné proto."


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama